Historie Egypta

Egypt je stát s nejdelší souvislou historií sjednoceného státu na světě. Byl sjednocen v roce asi 3000 př. n. l., ale základy pro budoucí zemi faraonů byly položeny již dříve. Máme důkazy o osídlení již z doby 10000 let př. n. l. Archeologické nálezy z této doby ukazují artefakty a skalní malby. Zde začíná proslulá vláda panovníků, velkých egyptských faraonů.

Je nutné poznamenat, že Egyptská společnost byla vysoce rozvinutá již daleko v pravěku. Během pleistocénu se domorodé kočovné kmeny sběračů a lovců postupně usazují podél životodárné řeky Nil, která je pro obyvatele Egypta nepostradatelnou dokonce i dnes.

Nil je nejdelší řeka na světě, která pramení ve Východoafrické vysočině a bez jediného přítoku se na severu Afriky vlévá do Středozemního moře, kde tvoří deltu. V oblasti nilské delty vznikal Dolní Egypt a jižněji v nilském údolí pak Horní Egypt.

Obtížné datování egyptské historie

Historie obecně by vždy měla být pojednávána chronologicky, den za dnem, rok za rokem, období za obdobím. Mluvíme-li ale o dějinách Egypta, dostáváme se na tenký led. Není jednoduché datovat egyptské dějiny bez větších či menších odchylek.

Staří Egypťané nezali kalendář, jaký máme my dnes a neměli žádný výchozí bod, jakýsi rok 0, od kterého by události datovali. V dnešní době za rok 0 považujeme narození Krista, ve starém Egyptě byl za rok 0 vždy považován nástup nového faraona na královský trůn.

V písemných památkách se tedy setkáváme s označením událostí přibližně takto: „Ve 2. roce vlády krále Džosera, v 1. měsíci období Peret“. Chronologie egyptské historie byla tedy založena na pořadí panovníků a délce jejich panování.

Určení letopočtů nám ztežuje několik faktorů, jako jsou spoluvlády faraonů a hlavně také skutečnost, že přesně neznáme všechny krále, kteří v Egyptě skutečně panovali a přesně ani nevíme, v jakém pořadí vládli.

Další pastí pro badatele jsou písemné a jiné památky z různých období. Skutečnost se může lišit od písemností a často tomu tak opravdu bývá. Králové měli ve zvyku realitu vždy trochu přizpůsobovat obrazu svému, takže o prohrané bitvě psali jako o vítězné a podobně apod.

Dobrým příkladem může být bitva u Kadeše, kdy Chetité válčili s Egypťany o území, o které měli oba národy zájem. Bitva ve skutečnosti nedopadla ani prohrou ani výhrou některé ze stran, ale prakticky nerozhodně uzavřením mírové smlouvy. Faraon Ramesse II. však o této bitvě píše jako o velkém vítězství nad Chetity a dochovaly se památky, které jej znázorňují jako vítěze.

Spoluvlády faraonů

Situaci se stanovením letopočtů nám ztěžují období tzv. spoluvlád, kdy se krátce překrývá vláda dvou panovníků. Nejčastějším důvodem, kdy faraon stanovil spoluvládce, bylo zajištění hladkého předání trůnu z otce na syna nebo následníka trůnu. Budoucí faraon se mohl učit řídit stát po boku zkušeného krále a po nástupu na trůn byl již plně připraven.

Historie Egypta je ale velmi dlouhá a sahá daleko do minulosti, takže všechny záznamy o spoluvládách se bohužel nedochovaly a proto vzniká rozpor s datováním událostí, kdy se názory historiků značně liší. O rané historii egyptské civilizace vznikají různé teorie, kdy se egyptologové neshodují na konkrétních vládnoucích faraonech a dynastiích. Jistý obrázek z této doby však máme.

Je tedy potřeba počítat s odchylkami v datování egyptské historie, v raném období až 150 let. První datum, kdy se egyptologové a historici shodují, je až rok 689 př. n. l., kdy byl Egypt dobyt Peršany.

Neznámý sled panovníků

Nejen spoluvlády, ale také samotné pořadí panovníků, jejich přesný počet či sled není přesně znám. V rekonstrukci dějin Egypta hrají významnou roli tzv. královské seznamy.

Na některých královských seznamech, ale některá jména chybí nebo naopak nalézáme neznámá jména, o kterých nejsou nikde jinde zmínky. Také pořadí jednotlivých faraonů bývá dokumentováno různé. Často se dostáváme do situace, kdy několik jmen pravděpodobně označuje jednu osobu. Typickým příkladem může být legendární sjednotitel Egypta Narmer a první doložený faraon Meni, kdy se velmi pravděpodobně jedná o jednu osobu, kterou označují dvě jména.

Mezi nejvýznamnější seznamy panovníků patří Karnacký královský seznam, Palermská deska, Sakkárský královský seznam a Turínský královský papyrus.

Rozdělení historie Egypta

Celá historie Egypta je rozdělena na devět částí, kterým říkáme období. Za první období považujeme sjednocení Egypta a za poslední dobytí Egypta Araby. V každém období vládly dynastické rody faraonů a v každé dynastii jednotliví králové.

Toto dělení dějin staří Egypťané samozřejmě neznali, to zavedli historici až v 19. století, zatímco přiřazování králů do dynastií známe už od historika a kněze Manehto, který žil v Egyptě za vlády Ptolemaiovců.

Například Palermská deska, na které je uveden seznam králů, je uvádí jednoho faraona za druhým bez jakéhokoliv rozdělování či přiřazování.

Chronologie historických období

Název období Začátek Konec
Předdynastické období 5300 př. n. l. 3000 př. n. l.
Archaické období 3000 př. n. l. 2700 př. n. l.
Stará říše 2700 př. n. l. 2270 př. n. l.
První přechodné období 2270 př. n. l. 2070 př. n. l.
Střední říše 2070 př. n. l. 1790 př. n. l.
Druhé přechodné období 1650 př. n. l. 1550 př. n. l.
Nová říše 1580 př. n. l. 1090 př. n. l.
Pozdní doba 1090 př. n. l. 332 př. n. l.
Třetí přechodné období 1069 př. n. l. 664 př. n. l.
Ptolemaiovská doba 332 př. n. l. 30 př. n. l.
Římská doba 30 př. n. l. 395 n. l.